|
|
Posttraumatický rozvoj po úmrtí blízké osoby v dospělosti a ve stáří
Finkousová, Andrea ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem posttraumatického rozvoje v dospělosti (40-60 let) a ve stáří (70 a více let) v důsledku úmrtí blízké osoby v příbuzenském vztahu v rámci dospívání, dospělosti a ve stáří. Cílem práce je zjistit, zda, jak a v jakých oblastech se vyskytuje posttraumatický rozvoj u osmnácti respondentů. Dále se jedná o porovnání výsledků s koncepty Tedeschiho a Calhouna, Janoff-Bulmanové, Josepha a Linleye, Hany Valentové a s výzkumem Finkousové. Teoretická část se věnuje popisu posttraumatického rozvoje, jeho definicím, modelům a činitelům, které ho ovlivňují, dále se také věnuje termínům souvisejícím s úmrtím blízké osoby. V rámci empirické části práce je využit kvalitativní výzkum s využitím polostrukturovaných rozhovorů s osmnácti respondenty a jejich následné obsahové analýzy s pomocí otevřeného kódování. Pomocí analýzy bylo zjištěno 7 hlavních oblastí posttraumatického rozvoje a jejich podoblastí: Vztahy (Rodina, Péče o druhé), Změna vztahu k sobě (Sebedůvěra, Důležitost zdraví, Osamostatnění), Hodnota života (Změna priorit, Vážení si života, Křehkost života), Jiný pohled na události denního života, Změna profesního směřování, Nové možnosti a Spirituální změna. V rámci výzkumu bylo zjištěno i několik proměnných, kterými jsou: sociální podpora, hledisko víry, uvědomění si...
|
|
|
Bez názvu
Sláma, Matěj ; Poliačková, Martina (oponent) ; Mazanec, Martin (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce jsou vlasy jako fenomén, image, trauma, kdy detailně zkoumám tento biologicky materiál na základě osobní zkušenosti, tak v rámci série experimentů ve vytvořené „vlasové laboratoři“. Tématicky se zaměřuji na různé pojetí a úpravu vlasů - image vs. zkoumání biologických nepřesností růstu vlasů. Soubor záznamů, kreseb, postprodukcí, objektů či nalezených materiálů jsem uspořádal do databáze, která se stala i inspirací pro samotnou instalaci projektu.
|
|
|
Dokumentární přístupy v pohyblivém obraze v současné umělecké praxi
Bačíková, Alžběta ; PhDr. BcA. Andrea Slováková, Ph.D., MBA (oponent) ; Pospiszyl, Tomáš (oponent) ; Cenek, Filip (vedoucí práce)
Disertační práce se zastřešujícím názvem Dokumentární přístupy v pohyblivém obraze v současné umělecké praxi se zaměřuje na praktický a teoretický průzkum dokumentárních přístupů ve videích a filmech a na poli umění. Všímá si především sebereflexivních strategií vyvolaných kritickým postojem vůči médiu a nedůvěrou v jeho schopnost zprostředkovat skutečnost či pravdu. Pokusy o zprostředkování skutečnosti audiovizuálními prostředky jsou doprovázeny reflexí způsobu, jak k tomu dochází. Práce si všímá rovněž nejistého vztahu dokumentu a pravdy, jak byl v umění artikulován umělkyní a teoretičkou Hito Steyerl. Zkoumaná díla jsou časově vymezena zejména obdobím od počátku nultých let, kdy začala intenzivní reflexe takzvaného dokumentárního obratu, a současností. Výběr příkladů je silně ovlivněn lokální studií izraelského umění ve Videoarchivu CCA v Tel Avivu. Studie videí a filmů, v nichž rezonují témata konfliktu, násilí a traumatu, předurčilo tematické okruhy pro analýzu dokumentárních metod autorů z odlišných kontextů. Ve vybraných dílech si všímám zejména různých podob zcizení a sebereflexivních postupů, jimiž autoři upozorňují na konstruovanost díla nebo na vlastní postupy práce s audiovizuálním materiálem. Jsou stanoveny opakující se formální principy, které dokazují znejistění vztahu dokumentárních formátů a skutečnosti: inscenování reálných událostí nebo záměrné odhalování produkčního aparátu či pozice autora v rámci produkce díla. U popsaných tendencí dochází také k přehodnocení observačních dokumentárních strategií jako zdánlivého protikladu k sebereflexivním formám. Teoretické výstupy jsou doprovázeny autorčinými vlastními uměleckými projekty soustředěnými hlavně na formát dokumentárního portrétu a jeho formální (de)konstrukci. S formálními principy analyzovanými na teoretické rovině je průběžně experimentováno v autorských videích.
|
|
|
Význam ritualizovaného chování u dětí s poruchami emocí
Roh, Tomáš ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kadrnožková, Monika (oponent)
Tato práce je pedagogicko-filosofickou esejí, která má snahu zmapovat do jaké míry byl a stále je rituál součástí života člověka, jestli na jeho léčivou a ozdravnou sílu lze stále "vsadit" a nakolik jsme jako lidé bytosti spíše přirozeně spirituální (homo spiritualis), nebo pouze poněkud indoktrinovaně podstaty převážně rozumové (homo sapiens). A rovněž položit několik otázek týkajících se významu a funkcí rituálu, jeho aktuálnosti a potřebnosti, či postradatelnosti. Dále několik otázek ohledně jsoucnosti emocí a problematiky emočních zranění v souvislosti s traumatickými zážitky. A poukázat na dosud málo využívané možnosti propojení rituálních způsobů chování se záměrnou výchovnou a vzdělávací prací, nejen v oblasti etopedie, ale celé moderní pedagogiky. Klíčová slova: emoce, duše, tělo, trauma, rituál, kolektiv, socializace, edukace, pedagogika
|
|
| |
|
| |
|
|
Muskuloskeletální poruchy související s výkonem povolání vojáka
Strejciusová, Aneta ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Maršáková, Kateřina (oponent)
Autor práce: Bc. Aneta Strejciusová Vedoucí práce: PhDr. Tereza Nováková, Ph.D. Název práce: Muskuloskeletální poruchy související s výkonem povolání vojáka Cíle: Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jaká je prevalence poruch pohybového aparátu souvisejících s výkonem povolání u vojáků 13. dělostřeleckého pluku Armády České republiky. Dalším cílem bylo prozkoumat, jaké rizikové faktory se podle respondentů podílely na vzniku jejich obtíží a objasnit preventivní strategie, které v praxi respondenti nejčastěji využívají. Metodika: Výzkum byl proveden pomocí dotazníkového šetření. K získání dat byl využit dotazník vycházející ze standardizovaného Skandinávského muskuloskeletálního dotazníku (NMQ). Výzkumný soubor tvořilo 196 respondentů, vojáků 13. dělostřeleckého pluku Armády České republiky mužského i ženského pohlaví, kteří odpovídali na otázky týkající se zejména poruch pohybového aparátu souvisejících s prací. Následně byla provedena analýza dat a vytvoření závěrů. Výsledky: S poruchou pohybového aparátu související s výkonem práce mělo alespoň jednu zkušenost 35,7 % respondentů. Nejčastěji byly obtíže v průběhu posledních 12 měsíců hlášeny v oblasti dolní části zad, kde se vyskytly u 24,5 % ze všech respondentů. Následovala oblast kolenních kloubů u 20,9 %. Dále to byla oblast ramenních kloubů...
|
|
| |
|
|
Trauma a jeho role v životě drogově závislého člověka
WERNEROVÁ, Barbora
Práce se zabývá rolí traumatu v životě drogově závislého jedince s ohledem na jeho rané dětství a traumatické události, se kterými se setkal. První část práce je zaměřená na charakteristiku stresu, obranné mechanismy, posttraumatickou stresovou poruchou, dále je v práci představen posttraumatický růst, který je pozitivním následkem traumatu. Práce se dále věnuje vymezení závislosti a jejímu vzniku. Jsou popsány příčiny a formy závislosti. V poslední části práce se věnujeme souvislostem mezi traumatem a závislostí, konkrétně tedy jak neurobiologie a vnější prostředí může být jedněmi z příčin vzniku závislosti. V této části je kladen důraz na to, že událost sama není trauma, ale to, co člověk prožívá, to, co se uvnitř člověka odehrává a jeho reakce na traumatickou událost, je teprve trauma. V závěru je zmíněna teorie Gabora Matého, který označil závislost za přímý následek traumatu.
|
|
|
Péče o pacienta se závažným traumatem v předněmocniční neodkladné péči
HAVLÍKOVÁ, Dominika
Tato práce se v počátku věnuje klasifikaci úrazu, skórovacím systémům, které se využívají v traumatologii a také ATLS (advanced trauma life support), což je standardizovaný postup v péči o pacienty s traumatem. Dále se práce věnuje akutním traumatickým stavům a také jsou zde stručně popsaná trauma centra a přednemocniční neodkladná péče. Jako poslední, co je v teoretické části práci zmíněno, je postup Zdravotnické záchranné služby na místě nehody. Výzkumná část obsahuje výstupy z rozhovorů od deseti náhodně vybraných zdravotnických záchranářů Zdravotnické záchranné služby z Jihočeského kraje a z Kraje Vysočina. Byla použita kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly provedeny v březnu a dubnu v roce 2021. V této části bakalářské práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda existují předepsané postupy v péči o závažné trauma v přednemocniční neodkladné péči a zda je zdravotničtí záchranáři Jihočeského kraje a Kraje Vysočina znají a postupují dle nich. Druhým cílem bylo zmapovat, zda se postupy v péči o pacienta se závažným traumatem v krajích liší. Posledním cílem bylo zjistit, zda probíhají školení pro zdravotnické záchranáře na téma péče o pacienta se závažným traumatem v přednemocniční neodkladné péči. Z výsledku výzkumu je patrné, že všichni dotazovaní znají předepsané postupy a pokud to situace dovolí, řídí se podle nich. Zda se postupy v krajích liší, bylo obtížné zjistit kvůli nedostačujícím informacím. Z odpovědí dotazovaných lze říci, že se postupy v péči o závažné trauma neliší, nebo se liší jen minimálně. Z výzkumu také vyplynulo, že jsou všichni proškoleni v péči o závažné trauma. Tato bakalářská práce by mohla být využita pro zajištění informací školitelům se spokojeností s průběhem školení. Dále práce poukazuje na skutečnost, že způsob předávání informací a znalostí mezi lektory a záchranáři je efektivní.
|
host ::
RSS.